Alone

Ať měsíc svítil
Či temný byl les
On sám venku seděl
Neštěk po něm pes

Seděl sám
Zrak svůj ke hvězdám zvedal
Jakoby tam
Na svoje otázky odpovědi hledal

Měl jen sám sebe
Chtěl něco víc
Hleděl do nebe
Chtěl jí to říct

Však vídával ji šťastnou
Někoho u sebe mít
Jeho hvězdy hasnou
Už není pro co žít

A tak nevyřčena měla zůstat
Ta nejdůležitějši věta
Na jeho hrobě tráva vzrůstá
A šedne, jak jdou léta

Tam ležet bude věčně
A dívat se vzhůru
Možná lítostivě, možná vděčne
Ukončil svou noční můru